Mýty o dřepu vol. 2 - Jsou hluboké dřepy špatné pro kolena?

O dřepu je toho dnes již napsáno a natočeno strašně moc, dřep je i stabilním cvikem snad ve všech tréninkových plánech a to nejen mezi silovými sportovci, ale i přesto pořád koluje spoustu dezinformací o tomto cviku jako např. kolena nesmí přes špičku, cože už jsme si zde vyvrátili. Dneska se teda podíváme na to jak je to s hloubkou v souvislosti s koleny. Předem říkám, že zde neberu v potaz záda a tkz. buttwink, který je u mnohé většiny mnohem větším problémem než bolest kolene, ale ten je spojený se špatnou mobilitou a právě hloubkou dřepu, která musí být díky špatné mobilitě omezována, dokud se nevyřešní tento problém.

Rozbor dřepu

• Když provádíme dřep, tak naše koleno udržuje dvě síly smykem (kdy kosti po sobě jakoby kloužou) a stlačením.

• Smykem - určuje jak moc kosti v našem koleni chtějí sklouznout přes sebe v opozitních směrech. Při velké zatížení můžou tyto síly poškodit některé vazy v koleni.Tyto vazy drží naše koleno pohromadě a omezují nadměrný pohyb vpřed a vzad

• Tlakem nebo stlačením - síla kdy dvě části těla na sebe působí tlakem a v koleni jsou dvě části, které tuto sílu udržují. Meniskus který absorbuje protichůdný stres mezi holení a stehenní kostí. Druhá část se nachází mezi zadní částí čéšky a stehenní kosti - jak se koleno ohýbá během dřepu, tak čéška přichází do styku se stehenní kostí a čím hlouběji do dřepu jdeme, tím je spojitost mezi čéškou a kostí větší.

• Během dřepu se tlakové síly zvyšují a smykové naopak snižují

Jak je to tedy s vazy a jejich zdravím?

• Vazy jsou kupodivu při hlubokém dřepu vystaveny jen malému stresu

• Přední zkřížený vaz - nejznámější vaz v koleni, který bývá také nejvíce zraňovaný a to při sportech jako fotbal, basketbal apod. Stres na tento vaz je nejvyšší jen v první fázi dřepu při pohybu dolů (cca 15-30°). Čím se zvyšuje hloubka dřepu, tím se stres na PZV rapidně snižuje. Ve skutečnosti nejvyšší % stresová ( potřebná k utržení vazu) síla je 25% při provádění dřepu

• Zadní zkřížený vaz - je druhý vaz, který se nachází v koleni a během dřepu obdržuje nejvíce stresu kolem paralely, ale jako u předního zkříženého, tento vaz nepodléhá při dřepu velkému stresu - nejvyšší stresová síla je zde 50%

Co ale teda musíme zvážit při dřepu?

• Každý dobrý trenér musí vzít v potaz pár věcí pro určení hloubky dřepu svého klienta (atleta). Každý by měl být schopný provést plný rozsah pohybu při dřepu s vlastní váhou, tečka. To potom znamená, že hloubka dřepu by se měla určovat dle požadavků pro potřebný sport. Například vzpěrač využije plného rozsahu pohybu, díky kterému přenese sílu do svých závodních cviků - trh a nadhoz, kdežto takový silový trojbojař už ne, jelikož ten zas potřebuje pro své účely splnit jen závodní hloubku aby mohl zvednout maximální možnou váhu.

• Další věc co musí trenér brát v potaz je historie úrazů a pokud klient nezvládne plný dřep provést s kvalitní technikou, tak zde se musí upravovat hloubka také

Takže tyto vazy zůstanou nepoškozené ať dřepujete jak hluboko chcete

Takže na závěr, každý by měl dřepovat, ale dávat pozor na dobrou techniku a správný programing, který bude kombinovat těžké, střední i lehké zatížení.